Nakládané maso

Maso nakládáme cca 2 dny předtím, než ho chceme grilovat.
Budeme potřebovat:
maso - kuřecí prsní nebo stehenní řízky, nebo nějaký kousek čuníka - podle strávníků
slunečnicový olej - 2 lžíce
ocet - lžíce
med - lžíce
grilovací koření (Argentina od Vitany je moc dobrý)
česnek - palička i víc - mačkaný
bylinky (saturajka, šalvěj, bazalka, provensálské bylinky nebo něco na ten způsob) - 2 lžíce - drcené sušené
sůl - malá lžička
můžeme přidat chilli papričku, ale nemusí být
Množství není nijak napřesno, záleží na chuti a množství masa - všechno kromě mase smícháme a pokud je konzistence mírně řídce kašovitá a chuť směsy je slaná, a trošku moc kyselá a trošku mc pikantní, tak je to dobře a mužeme do té vložit maso, blemtat maso a zavřít ho do těsné nádoby do ledničky.
Do těsné nádoby, proto, aby lednička nesmrděla po česneku.
Ocet tam je proto, aby se koření dostalo dobře do masa.
Med tam je proto, aby to bylo jemnější, ale nesmí se to s ním přehnat.
Maso vkládáme až naposled proto, aby se to dalo ochutnávat a dochucovat do než jsme spokojeni.
A po dvou dnech může být grilovačka

Dovolená

Už jsme si potřebovali odpočinout - já, Pavel a Papuchálek. A proto já a Pavel jsme na dovolené ve Lhotce u Telče, papoušek je na dovolené u Lídy a Lucky. Původně to měla být dovolená celkově na 12 dní - tedy 8 dní pracovních a 4 dny z víkendů s tím, že na Vánoce se to nějak udělá, ale potom se mi dostala do ruky výplatní páska, kde bylo v kolonce "dovolená zbývá" napsané číslo 6. Tak jsem si vzpomněla, na chystací týden před svatbou a uklízecí týden po svatbě a došlo mi, že musí dojít k radikálnímu zkrácení. Takže jsme pryč na týden.
Papoušek nás postupem času začal dost štvát, ale on za to v podstatě nemůže. Jeho druh prostě hlasitě vřeští, i když si občas v návalu paranoi, která se obvykle dostavuje po tom, co mě mocným zobákem někam klovne, mám usilovný pocit, že to dělá naschvál. Na ten popud jsme se ho už i pokusili zbavit. Tedy né nijak fyzicky ani jsme mu "nedali svobodu" (což ale, myslím, udělali předchozí majitelé), ale projevila o něj zájem Lídina kamarádka Lucka a to tak velký, že se jí o něm i zdálo. Ten večer, kdy jsme ho měli odvést to byl nejhodnější a nejroztomilejší papoušek po sluncem. Tichounce si šveholil zvuky, které jsme na něj předtím dělali, hravě přeskakoval z bidýlka na bidýlko, nadšeně se ráchal ve vodě a mil si hlavičku a pořad po nás po očku koukal, aby vystihl chvíli, kdy mu věnujeme pozornost oba, aby předvedl vrchol svého umění. Podařilo se. Rozbrečela jsem se. Zůstal u nás. Teď ale máme další šanci - citové pouto se, jak doufám, týdenním odloučením zpřetrhá a Lucka se stane hrdou majitelkou Papuchálka. Doufám jen, že si to po tom týdnu nerozmyslí a nevrátí nám opeřence zpět s tím, že ani ona s dlouholetou chovatelskou zkušeností, něco takového ještě neviděla a nadále na to koukat nehodlá, o obvazování klovných ran nemluvě.
Naše dovolená probíhá daleko od jeho řevu a je tady moc krásně, i když zrovna není krásně. To se dá totiž krásně prolenošit den, takže některé večery si dost přejeme,aby další den pršelo. Ráno si pak řekneme "smutné :)" a zůstaneme v posteli. Pokrovní pokojíček na statku, který vede moc příjemný pán s rodinou, je moc útulný a teď když už je i úžasně zásobený - zelenina z domu, med a jablečno hruškový mošt pana Nováka, ovoce z trhu a chleba z Lídlu, není důvod vycházet skoro žádný. Předvčerejškem jsme byli na výletě a vrátili jsme se ošlehaní sluníčkem a větrem, ucaprtení a spokojení. Včera bylo nehezky, takže jsme zajeli do Maříže na keramiku a to bylo taky super.
Moc si to tu užívám a doufám, že to pro pracující lid není provokace ;).