Opravdu bezplenkové miminko

Včera bylo moc hezké ráno. Andulka, a tedy i já, jsme měly hezkou noc, Andulka se po probuzení pěkně nasosala a pak se vykakala a vyčurala do kakáčku, prostě šikulenka. Když už bylo jasné, že nad ním ležíme dlouho a nic z toho uz nebude, odnesla jsem ji na přebalovací pult, utřela zadaček a chvíli se bavila tím, jak se snaží přetočit se ze zad na bok a jak se u toho směje. Pak jsem jí chtěla dát kalhotky s plenkou, ale začala se vztekat, tak jsem si řekla, že je vyčuraná i vykáknutá a že teda zkusíme být opravdu bez plenky a vzala jsem ji k nám nahoru na postel a jen v bodicku ji položila na jednorázovou nepromokavou podložku. Byla dost veselá, kopala spokojeně nožičkama, máchala ručičkama, smála se na nás, prostě vytvářela krásnou idylu sobotního lenivého postelového rána. Potom zakníkla, potom podruhé, tak jsem ji zkusila dát nad lavorek a řekla jsem formulku "čururu" a ona se opravdu vyčurala, tak jsem ji utřela a spokojeně jsme se všichni váleli dál. Ano, taky se mi tomu nechtělo věřit, ale i takové zázraky se dějí - asi tak 1x za týden. Potom už přišel čas krmení naší dravé zvěře, takže jsme slezly dolů, jen tak, aby se neřeklo, jsem jí mezi nožky dala plínku, ale bez kalhotek a dala jí prso. Po malé chvilince se kromě spokojeného pomlaskávání ozval ještě jeden zvuk. Důvěrně známý zvuk. Zvuk, který jsem už to ráno jednou přeci zaslechla a tudíž jsem ho už nečekala. Ona se normálně posrala. Běžně bych řekla pokákla nebo bych volila nějaký jiný mírnější termín, ale tohle tečlo plenku jen tak bokem, dopadlo na moji sukni a proteklo až na gauč. Bylo to bez sebemenšího signálu, náznaku tlačení, prostě to bylo venku a na můj vyjevený obliček se Anička dívala trošku zahanbeně a rozpačitě. Jako by říkala, že na začátku přeci kakala při kojení, tak proč ne teď? A vždycky jí přeci řeknu "výborně" a proč teď, když se jí podařila hezká salva, mlčím jako ryba? No měla to naprosto všude, teda spíš ve spodních partiích, takže jsem ji celou vyslíkla a zabalila ji do tetra plenky tak, že ji měla mezi nožkama. Pavel připravoval koupání, které jsme po tomto incidentu přesunuli na dopoledne. Najednou se ozvala salva druhá, což už bylo naprosto nečekané, nevtipné a vůbec. Umývala jsem Aničku nad dřezem a z koupelny se ozývalo nevěřící mručení o třech podělaných plenkách během 15 minut, jak tam Pavel všechny drhnul žlučovým mýdlem. Koupání pak dobrý a dokonce i sušení a po dalším kojení se zase pěkně vyčurala do kakáčku. Ano, Aničko, hezké mimikry, ale ještě si zas chvilku počkáš, než Tě nechám někde bez plýnky...

Tak se nám to líbí

Před celou nastoupenou (nebo možná spíš individuálně, v různý čas sedící a čtoucí) čtenářskou obcí musím pochválit dvojici statečných dívek Kačenku a Míšenku, které naváhaly a ozvaly se na inzerát a včera hrdinně (a to i po mém trapném dotazu, zda umí první pomoc pro miminka a po neméně trapném upozornění, ať se koukají, jestli dýchá) vzaly Andulku do kočárku a uvolnily tak její mamince obě ruce pro jinou záslužnou činnost. A dokonce vyjely znovu, když je ona poslala pryč s tím, že ještě nemá vyžehleno dost plínek. Mírným stínem, na jejich jinak zářném činu, ze kterého si všichni vezměte ponaučení (ano, já vím Andrejko a Martinko, že bylo moc vedro, ano, já vím Evičko a Michale, že řvala jako tur), byla trapná výmluva, že po hodinu a půl dlouhém vožení musí domů. Bylo teprve šest! Jsou to vysokoškolačky a tam přece už dávno neplatí "Do večerníčku doma"! Andulka spinkala! Podmínky byly úžasné! Měly se sebou dudlík (ano, Evičko a Michale, už vám nebude řvát jako tur)! Ale i tak jim dík a vy ostatní se nenechte zahambit!!! :)

Dudlík

Rozhodně jsem nebyla pro. Spíš by se můj postoj dal označit jako výrazné proti. I Andulka se zprvu tvářila, že jí bude stačit občas nějaký ten ukazováček nebo rovnou celá ruka. No ale když se v úterý na procházce probudila se strašným řevem a nepomáhala ani osvědčená poloha na tygříka a ani doma to po podání prsíčka nebylo moc lepší, tak jsem začala váhat. Andulka taky začala váhat. Oproti předchozímu postoji (dal by označit jako výrazné proti), najednou převládl pocit, že ta věc v puse, kterou předtím s výrazně znechuceným zvukem plivala, přeji jen ještě zkusí, když teda nemůže být přisátá k prsu 24 hodin denně a to prosím kvůli takové malichernosti, jakou je zvracení do vzdálenosti cca půl metru. Drobnost přeci. Má přeci konec konců po šestinedělí, tak má přeci na nějaký ten hříšek právo. Takže máme doma dudlíkové miminko a já jen doufám, že to bude mít delší účinek než poloha na tygříka, ve které ještě minulý týden zaručeně nebrečela a tento týden už jo. I když s dudlíkem se zase hůř křičí,to je pravda :)

Šikulka maminka

- otevřít spodní šuplík mrazáku
- ukrojit krajíc chleba
- rozkrojit jablko na 2 poloviny
- napsat hlásky ň, ť - prostě ty, které nejsou v standardní nabídce české klávesnice
- dát prát prádlo
- pověsit plínky

Na tyto úkony provedené jednou rukou (často levou, případně za pomoci nohy, jsem neskonale pyšná

Tygr šavlohodý

Andulka roste jako z mlíčka. Včera na kontrole v 6. týdnu vážila 4020g a měřila 51cm a to sestřička dobrý půl centimetr ubrala. Dokonce se jí už docela spravila ta vyrážka, co měla všude a kvůli které jsem se bála, že na nás pošle doktorka sociálku. Den před prohlídkou se odporoučela. Šikovná a chytrá holčinka - trošku potrápit rodiče, to jo, ale nenechat to zajít moc daleko :). Taky projevila, že má svoji hlavu a sdílí naši nechuť k plastovým hračkám. Doktorka nad ní pískala hnusným růžovým králíkem ve snaze ji přimět otočit hlavičku za ním. Okázale ho ignorovala, až jsem měla tendenci ji pochválit. Doma jsme trošku vyřešili problém s odříháváním a tím i s prdíky. Dostat Andulku po kojení na rameno je nadlidský úkon nezřídkakrát doprovázený ublinknutím nejlépe do nějakého špatně čistitelného záhybu a velmi často také urputným křikem. Domluvání, že nic z toho nepotřebuju, naopak že by mi stačil jen jeden grčík pro maminku, nějak nefunguje. Ale nešla jsem způsob, jak mi jde na ruku. A to doslova. Ta poloha se jmenuje "na tygříka" a Andulka si v ní jednak odříhne a druhak ji miluje. Pro mě to tedy znamená domácí posilovnu, ale jednak mám tak spokojené neplačící dítě a druhak budu mít krásné tělo. Občas se sice ani v této poloze nevyhneme ublinknutí, ale alespoń to není do záhybečků. No, ublinknutí je slabý výraz, uznávam. Spíš to je kosička nebo šavlička, která se následně s mohutným plesknutím rozstříkne po podlaze. Závěr je jasný, nemáme doma miminko, ale tygra šavlohodého.

Kdy ta Andulka jen leží a kouká

Byla u nás na návštěvě Leňa a ptala se, jestli už Andulka nějakou dobu ve dne jen spokojeně kouká, tedy ani není kojena ani netlačí ani nepláče ani nespí, zkrátka nic nedělá, jen kouká. Nemohla jsem si na žádnou takovou dobu vzpomenout a přece...pak jsem si vzpomněla. Je to ve 3 v noci. Jen si tuhle chvilku tak hezky neužívám jako ona, protože já bych v tu dobu chtěla nekoukat :)

Inzerát

Jedna vědecká studie (ono jich je teda určitě mnohem víc, což nic nemění na tom, že já neznám ani jednu, ale určitě to tak nějak bude....) hovoří o tom, že ježdění s kočárkem je velmi prospěšné fyzickému i psychickému zdraví nejen toho, kdo v kočárku leží, ale zejména tlačitele. Dochází k posílení svalů, které jinak zůstávají zcela opomenuty, dále se posílí svaly, které se běžně posilují chůzí, na zrak příznivě působí okolní zeleň, pokud se s kočárkem pohybujeme v přírodě, na nervy kladně působí samotná procházka, ale je to násobeno velmi příjemným pocitem, který je spojen s působením blaha druhé osobě a v neposlední míře se na celkovém úžasném působení podílí i pohled na sladce spícího andílka. A proto:

Zapůjčím dítě do kočárku a to zcela zdarma a to i s kočárkem. Mohu nabídnout společnost jedné mladé, nadějné maminky v mojí osobě, ale vůbec se nebráním zapůjčení dítěte bez matky (která půjde v tom případě urychlenš spát). Možné ve všechny dny v týdnu.
Zn. Bystrc a okolí.

No to by teda Andulka opravdu potřebovala

Milý čtenáři, kdybyste náhodou měli cestu kolem nás, tak bych vás chtěla poprosit, zda byste se sebou nemohli vzít čistící ubrousky Perličky od Eone a hřejícího medvídka z Puntanely nebo třešňové pecičky z DM - obojí proti prdíkům. Kromě toho, že vám bude vděčná maminka i tatínek Andulky i sama Andulka, budete si vděčni taky, protože vaše návštěva u nás bude o mnoho poklidnější než bez těchto propriet.
PS: nemám vůbec představu, na kolik to může vyjít, ale klidně proplatím
PPS: Andrejko, děkujeme za třešňové pecičky :)
PPPS: Aktuální seznam "potřebných věcí" je zde :) - http://www.doodle.com/vmrdizwfhgmug2hp

Kryštof

Dneska jsem se dost pobavila, když jsem tančila po pokoji s Andulkou v náručí v touze ji ukolébat a spolu s Kryštofama jsem zpívala "nejsi ženou obnošenou".:) To tedy není, ale už se docela pronese, takže jsem byla moc ráda, že jsem znovuobnovila šátkování a že už jí umím vzít na tygříka, čímž zapínám jiné svaly než obvykle a to je super :).