Tak se nám to líbí

Před celou nastoupenou (nebo možná spíš individuálně, v různý čas sedící a čtoucí) čtenářskou obcí musím pochválit dvojici statečných dívek Kačenku a Míšenku, které naváhaly a ozvaly se na inzerát a včera hrdinně (a to i po mém trapném dotazu, zda umí první pomoc pro miminka a po neméně trapném upozornění, ať se koukají, jestli dýchá) vzaly Andulku do kočárku a uvolnily tak její mamince obě ruce pro jinou záslužnou činnost. A dokonce vyjely znovu, když je ona poslala pryč s tím, že ještě nemá vyžehleno dost plínek. Mírným stínem, na jejich jinak zářném činu, ze kterého si všichni vezměte ponaučení (ano, já vím Andrejko a Martinko, že bylo moc vedro, ano, já vím Evičko a Michale, že řvala jako tur), byla trapná výmluva, že po hodinu a půl dlouhém vožení musí domů. Bylo teprve šest! Jsou to vysokoškolačky a tam přece už dávno neplatí "Do večerníčku doma"! Andulka spinkala! Podmínky byly úžasné! Měly se sebou dudlík (ano, Evičko a Michale, už vám nebude řvát jako tur)! Ale i tak jim dík a vy ostatní se nenechte zahambit!!! :)

Dudlík

Rozhodně jsem nebyla pro. Spíš by se můj postoj dal označit jako výrazné proti. I Andulka se zprvu tvářila, že jí bude stačit občas nějaký ten ukazováček nebo rovnou celá ruka. No ale když se v úterý na procházce probudila se strašným řevem a nepomáhala ani osvědčená poloha na tygříka a ani doma to po podání prsíčka nebylo moc lepší, tak jsem začala váhat. Andulka taky začala váhat. Oproti předchozímu postoji (dal by označit jako výrazné proti), najednou převládl pocit, že ta věc v puse, kterou předtím s výrazně znechuceným zvukem plivala, přeji jen ještě zkusí, když teda nemůže být přisátá k prsu 24 hodin denně a to prosím kvůli takové malichernosti, jakou je zvracení do vzdálenosti cca půl metru. Drobnost přeci. Má přeci konec konců po šestinedělí, tak má přeci na nějaký ten hříšek právo. Takže máme doma dudlíkové miminko a já jen doufám, že to bude mít delší účinek než poloha na tygříka, ve které ještě minulý týden zaručeně nebrečela a tento týden už jo. I když s dudlíkem se zase hůř křičí,to je pravda :)

Šikulka maminka

- otevřít spodní šuplík mrazáku
- ukrojit krajíc chleba
- rozkrojit jablko na 2 poloviny
- napsat hlásky ň, ť - prostě ty, které nejsou v standardní nabídce české klávesnice
- dát prát prádlo
- pověsit plínky

Na tyto úkony provedené jednou rukou (často levou, případně za pomoci nohy, jsem neskonale pyšná

Tygr šavlohodý

Andulka roste jako z mlíčka. Včera na kontrole v 6. týdnu vážila 4020g a měřila 51cm a to sestřička dobrý půl centimetr ubrala. Dokonce se jí už docela spravila ta vyrážka, co měla všude a kvůli které jsem se bála, že na nás pošle doktorka sociálku. Den před prohlídkou se odporoučela. Šikovná a chytrá holčinka - trošku potrápit rodiče, to jo, ale nenechat to zajít moc daleko :). Taky projevila, že má svoji hlavu a sdílí naši nechuť k plastovým hračkám. Doktorka nad ní pískala hnusným růžovým králíkem ve snaze ji přimět otočit hlavičku za ním. Okázale ho ignorovala, až jsem měla tendenci ji pochválit. Doma jsme trošku vyřešili problém s odříháváním a tím i s prdíky. Dostat Andulku po kojení na rameno je nadlidský úkon nezřídkakrát doprovázený ublinknutím nejlépe do nějakého špatně čistitelného záhybu a velmi často také urputným křikem. Domluvání, že nic z toho nepotřebuju, naopak že by mi stačil jen jeden grčík pro maminku, nějak nefunguje. Ale nešla jsem způsob, jak mi jde na ruku. A to doslova. Ta poloha se jmenuje "na tygříka" a Andulka si v ní jednak odříhne a druhak ji miluje. Pro mě to tedy znamená domácí posilovnu, ale jednak mám tak spokojené neplačící dítě a druhak budu mít krásné tělo. Občas se sice ani v této poloze nevyhneme ublinknutí, ale alespoń to není do záhybečků. No, ublinknutí je slabý výraz, uznávam. Spíš to je kosička nebo šavlička, která se následně s mohutným plesknutím rozstříkne po podlaze. Závěr je jasný, nemáme doma miminko, ale tygra šavlohodého.

Kdy ta Andulka jen leží a kouká

Byla u nás na návštěvě Leňa a ptala se, jestli už Andulka nějakou dobu ve dne jen spokojeně kouká, tedy ani není kojena ani netlačí ani nepláče ani nespí, zkrátka nic nedělá, jen kouká. Nemohla jsem si na žádnou takovou dobu vzpomenout a přece...pak jsem si vzpomněla. Je to ve 3 v noci. Jen si tuhle chvilku tak hezky neužívám jako ona, protože já bych v tu dobu chtěla nekoukat :)

Inzerát

Jedna vědecká studie (ono jich je teda určitě mnohem víc, což nic nemění na tom, že já neznám ani jednu, ale určitě to tak nějak bude....) hovoří o tom, že ježdění s kočárkem je velmi prospěšné fyzickému i psychickému zdraví nejen toho, kdo v kočárku leží, ale zejména tlačitele. Dochází k posílení svalů, které jinak zůstávají zcela opomenuty, dále se posílí svaly, které se běžně posilují chůzí, na zrak příznivě působí okolní zeleň, pokud se s kočárkem pohybujeme v přírodě, na nervy kladně působí samotná procházka, ale je to násobeno velmi příjemným pocitem, který je spojen s působením blaha druhé osobě a v neposlední míře se na celkovém úžasném působení podílí i pohled na sladce spícího andílka. A proto:

Zapůjčím dítě do kočárku a to zcela zdarma a to i s kočárkem. Mohu nabídnout společnost jedné mladé, nadějné maminky v mojí osobě, ale vůbec se nebráním zapůjčení dítěte bez matky (která půjde v tom případě urychlenš spát). Možné ve všechny dny v týdnu.
Zn. Bystrc a okolí.

No to by teda Andulka opravdu potřebovala

Milý čtenáři, kdybyste náhodou měli cestu kolem nás, tak bych vás chtěla poprosit, zda byste se sebou nemohli vzít čistící ubrousky Perličky od Eone a hřejícího medvídka z Puntanely nebo třešňové pecičky z DM - obojí proti prdíkům. Kromě toho, že vám bude vděčná maminka i tatínek Andulky i sama Andulka, budete si vděčni taky, protože vaše návštěva u nás bude o mnoho poklidnější než bez těchto propriet.
PS: nemám vůbec představu, na kolik to může vyjít, ale klidně proplatím
PPS: Andrejko, děkujeme za třešňové pecičky :)
PPPS: Aktuální seznam "potřebných věcí" je zde :) - http://www.doodle.com/vmrdizwfhgmug2hp