Dny 2,3 - úterý, středa

Chyba lávky. Andulka se rozhodla pěkně si ozkoušet, co všechno tak miminko může podnikat, ale po dnech. První den byl tedy den spinkací. Druhý den byl den křičící. Určitě za to teda nemohla jen Andulka. Když je člověk v mokru, moc mu nepomáhá, že ho někdo vlídně kolíbá a čte mu pohádku a když má člověk hlad, tak o nějaké přebalování taky nejeví extra zájem. No a pak, když už člověk jednou křičí, tak taky někdy pokračuje, i když je přebalený, nakojený, v teple a má úžasne rodiče. No nevadí, přes den skoro nespinkala, bude spinkat v noci. Jenže Anička byla koncepčnější - pěkně celý den to budu zkoušet, tedy den i noc :). Takže spánek na společné posteli bez možnosti zahoupání (ano, byla jsem varována a budu varovat dál), nedokonalé sžití se s rodiči, srdceryvný křik rozlíhající setmělou místnosí, vedou k tomu, že někteří rodiče chodí po bytě s povianem a zpívají ukolébavky, skáčou na balóně určitou frekvencí a aby neusnuli, vypráví dítěti do rytmu, co je jen napadne, aby pak, když dítě konečně na chvíli usne, stejně nespí a paranoidně poslouchají jeho dech, případně se děsí, že zakníknutí ze sna znamená probuzení a celé martirium dokola. Pak skončila noc a začal další den, který se pro změnu nesl ve znaku neustálého kojení. Já jsem si zapisovala, kdy z kterého prsu kojím a jak dlouho, abych měla přehled, jak kojíme, ale asi v poledne jsem s tím přestala. Vyplatilo by se totiž zapisovat si spíš těch pár pětiminutek, kdy jsem nekojila než naopak. Odpoledne Andulka pořád ne a usnout a když jo, ta to bylo na chvilinku a hned se zase budila. Tak ubíhal den, na jehož konci jsem poslala Pavla pro provaz. Pružinu jsme totiž už měli, a tak jsme jeden z nasich bobánků zavěsili provázky na pružinku zespodu naší zavěšenou postel. Uznávám, v našem malém bytě začíná být těch zavěšených záležitostí poněkud mnoho. Ale jaklime jsme do naší improvizované postýlky položili dítě, usnulo a my jsme byli úplně nejštastnejsi rodice. V noci taky hezky spinkala a my jsme si vzpomněli na první noc a byli jsme nadšení, že zase máme spinkací miminko a postel pro sebe.